Mohla by terapie CAR T léčit autoimunitní onemocnění?

Imunitní systém každého člověka je jedinečný. Způsob, jakým reaguje na příchozí hrozbu, závisí na vaší genetice, životním stylu a dalších faktorech. Ale všechny zdravé lidské imunitní systémy mají první linii obránců: Když se objeví zárodek nebo infekce, bílé krvinky zvané T buňky vyrazí do akce proti hrozbě.

Co když ale přirozený obranný systém vašeho těla selže? Pro lidi s autoimunitním onemocněním je tato otázka jejich realitou. Z důvodů, které vědci dosud nebyli schopni zjistit, imunitní reakce omylem napadá vlastní zdravé buňky a snaží se rozlišit mezi spojencem a nepřítelem. Autoimunitní onemocnění nelze vyléčit, protože každá situace může být jiná, a proto je životně důležité mít léčbu přizpůsobenou potřebám pacienta.

Experimentální klinická studie představuje nový přístup k léčbě autoimunitních onemocnění. Publikoval v Neurologie Lancet Minulý týden autoři uvádějí první výsledky studie chimérického antigenního receptoru (CAR) T buněčné terapie u vzácné formy autoimunitního onemocnění zvaného myasthenia gravis. Při terapii CAR T lékaři přebudují imunitní systém člověka, aby identifikoval, napadl a zničil určité proteiny na buněčných površích. Upravená léčba byla bezpečná a zlepšila symptomy 14 skupiny lidí žijících s tímto onemocněním.

„Jde o pozoruhodný nový přístup k léčbě autoimunitních poruch pomocí novějšího bezpečnějšího a jednoduššího přístupu CAR T,“ říká Santosh Kesari, neuroonkolog a regionální lékařský ředitel Providence Southern California, který se studie nezúčastnil. Zatímco Kesari považuje studii za „vzrušující“, varuje, že pochopení skutečného přínosu terapie CAR T závisí na výsledcích randomizovaných dvojitě zaslepených studií – tato studie byla důkazem konceptu, který měl otestovat bezpečnost podávání této léčby tomuto konkrétní populace pacientů.

[Related: A ‘living’ cancer drug helped two patients stay disease-free for a decade]

Účastník studie Danny DeBerry, který měl myasthenia gravis 14 let, říká populární věda v prohlášení, že po více dávkách mu terapie obnovila schopnost pracovat a cestovat. „Nedávno jsem byl na dovolené se svou krásnou ženou a mohl jsem jet na 10 mil na kole,“ říká. „Nyní jsem v plné remisi a cítím se, jako bych získal 15 let svého života zpět.“

Léčba má svůj původ jako léčba rakoviny, která pomáhá zastavit buňky podílející se na vzniku a šíření nádorů. I když je tradiční terapie CAR T účinná, má některé nevýhody. Tento proces vyžaduje sběr T buněk, jejich odstranění z těla, změnu buněčné DNA v laboratoři a jejich opětovné vložení zpět do pacienta. Nově vytvořené T buňky mohou posílit imunitní systém příliš agresivně a uvolňovat do krve velké množství chemikálií nazývaných cytokiny.

Tyto cytokiny vytvářejí zánětlivou reakci na infekci nebo rakovinu, která, je-li prodloužena, může poškodit i zdravé buňky. CAR T buněčná terapie je také spojena s podstatnými neurologickými komplikacemi. Současná studie použila RNA místo DNA ke genetickému inženýrství buněk, aby vydržely po omezenou dobu života. T buňky upravené pomocí DNA mohou místo toho žít mnohem déle, což vytváří negativní účinky.

V klinické studii byly tyto bílé krvinky pozměněny tak, aby rozpoznaly marker zvaný B cell maturation antigen (BCMA), který buňkám signalizuje, aby produkovaly protilátky. Při myasthenia gravis tyto protilátky ničí zdravou tkáň, která spojuje nervy a svaly. Lidé s tímto onemocněním vykazují známky pokleslých očních víček, mají slabost v rukou nebo nohou a v nejzávažnějších případech mohou mít potíže s dýcháním nebo polykáním, vysvětluje hlavní autor James Howard, profesor neurologie na University of North Carolina. na Chapel Hill.

[Related: Doctors successfully treat two babies with leukemia using gene-edited immune cells]

Autoři podali tři různé dávky terapie CAR T, aby zjistili nejvyšší dávku, kterou mohou lidé tolerovat. Každá osoba pak dostala šest dávek maximální dávky. Sledování po třech až devíti měsících ukázalo při maximální dávce pouze nepatrné vedlejší účinky. Nejmírnější následné účinky zahrnovaly bolest hlavy, nevolnost, zvracení a horečku, které všechny odezněly 24 hodin po poslední infuzi. Ještě důležitější je, že autoři nezaznamenali žádné známky neurotoxicity a zánětlivého stavu nazývaného syndrom uvolnění cytokinů – dva závažné vedlejší účinky běžné u tradiční terapie CAR T.

Malá studie byla pouze důkazem koncepce – posouzení vedlejších účinků a klinických zlepšení by zaručilo mnohem větší studii. Autoři jsou v současné době uprostřed studie fáze 2 o účinnosti léčby s větším počtem účastníků. Howard říká, že na základě dat, která shromažďují, mohou existovat plány na postup s regulačním hodnocením pro schválení léků.

Pokud další studie ukáží pozitivní výsledky, lidé s jinými stavy než rakovinou, jako jsou lidé s dysfunkčním imunitním systémem, by mohli mít prospěch z pravidelné terapie CAR T. Jednou z otázek, na kterou je třeba odpovědět, je, jak často pacienti tuto léčbu potřebují. Vzhledem k tomu, že tento typ terapie CAR T využívá buňky, které žijí po omezenou dobu, nepůjde o jednorázovou infuzi. Howard říká, že delší a větší zkoušky v budoucnu určují, jak často bude člověk muset ustoupit. Nicméně říká: „Pokud dokážeme dosáhnout výsledků, které vydrží roky, budou to vysoce transformační pro jedince s autoimunitním onemocněním, které možná bude potřeba léčit jen jednou ročně.“