Swifties, Deadheads od Jerryho Garcii a BeyHive od Beyoncé nemají nic na Symfonii č. 5 c moll skladatele Ludwiga van Beethovena. Skladatel je považován za jednoho z nejvlivnějších hudebníků všech dob a počátek hluchoty ve svých 20 letech obhájil a složil 722 hudebních děl, včetně 16 smyčcových kvartetů, 35 klavírních sonát a 9 symfonií.
Díky pramenům vlasů, které zachránili jeho oddaní fanoušci a spolupracovníci, tým výzkumníků analyzoval jeho DNA, aby se dozvěděl více o skladatelových vlasech, téměř 200 let po jeho smrti. Výzkum je podrobně popsán ve studii zveřejněné tento týden v časopise Současná biologie.
Počínaje koncem 90. let 18. století začal Beethoven z neznámých důvodů ztrácet sluch. V roce 1802, 25 let před svou smrtí, požádal Beethoven svého lékaře, aby světu popsal jeho progresivní ztrátu sluchu, aby „pokud je to možné, alespoň se se mnou svět po mé smrti smířil“. Byl také sužován gastrointestinálními onemocněními a žloutenkou.
[Related: Oldest DNA ever sampled paints a lush portrait of a lost Arctic world.]
Beethovenova touha po posmrtném popisu jeho nemoci inspirovala tým vědců v Evropě k provedení této studie. Zlepšení analýzy DNA jim umožnilo úplně sekvenovat genom z malého množství velmi starých vlasů.
„Naším primárním cílem bylo objasnit Beethovenovy zdravotní problémy, mezi které patří progresivní ztráta sluchu, začínající v polovině až pozdních 20 let a nakonec vedoucí k tomu, že v roce 1818 bude funkčně hluchý,“ řekl spoluautor studie Johannes Krause z Oznámil to Institut Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku v Německu.
Zachraňování pramenů vlasů od zesnulého bylo běžnou smuteční praxí v devatenáctém století. V roce 1804 byl ministr financí Alexander Hamilton skvěle zabit v souboji se svým politickým rivalem Aaronem Burrem a jeho žena Eliza ustřihla pramen vlasů svého zesnulého manžela Alexandra Hamiltona a nechala jej v prstenu.
Tým na této studii nejprve analyzoval prameny vlasů připisované Beethovenovi a brzy našel pět dalších, u kterých bylo potvrzeno, že pocházejí od stejného evropského muže. Tvrdili, že pět zámků je „téměř jistě autentických“, a poté sekvenovali skladatelův Beethovenův genom.
Zatímco tým nebyl schopen najít definitivní příčinu hudebních gastrointestinálních problémů nebo hluchoty, našli důkazy o infekci hepatitidou B a řadu významných genetických rizikových faktorů pro onemocnění jater. Tyto faktory spolu s jeho nadměrnou konzumací alkoholu pravděpodobně přispěly k jeho smrti ve věku 56 let. Dřívější lékařští životopisci uváděli, že Beethoven mohl mít značné zděděné zdravotní problémy, ale v jeho genomu nenašli žádný důkaz.
[Related: Autopsies are more important than ever. Here’s what they can tell us.]
Odhalili také další překvapení ukryté ve skladatelově DNA. Beethovenův chromozom Y neodpovídá chromozomu Y žádného z pěti žijících příbuzných, kteří sdílejí stejné příjmení a společného předka v Beethovenově otcovské linii. Pravděpodobně došlo k mimomanželské „události“ ze strany Beethovenova otce.
„Toto zjištění naznačuje mimopárovou otcovskou událost v jeho otcovské linii mezi početím Hendrika van Beethovena v Kampenhoutu v Belgii kolem roku 1572 a početím Ludwiga van Beethovena o sedm generací později v roce 1770 v německém Bonnu,“ uvedla společná studie. autor Tristan Begg, nyní na University of Cambridge, v prohlášení.
DNA, kterou našli v Betthovenových vlasech, je geneticky nejpodobnější DNA lidí žijících v dnešním státě Severní Porýní-Vestfálsko v západním Německu.
Další studie vzorků vlasů mohou pomoci objasnit, kdy byl Beethoven infikován hepatitidou B. Další studie jeho blízkých příbuzných by také mohly pomoci objasnit jeho biologický vztah k žijícím potomkům rodiny Beethovenů.
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
