Střešní zahrady jsou skvělým způsobem, jak učinit městské komunity udržitelnějšími, ekonomičtějšími a příjemnějšími pro obyvatele. To znamená, že existuje důvod, proč nejsou tak všudypřítomné, jak by mnozí očekávali – kvůli problémům, jako je zvýšená sluneční radiace a vyšší rychlost větru, podmínky obecně nejsou pro rostliny tak příznivé, jako jsou na úrovni země. Díky nedávnému průlomovému vývoji by se však výnosy ze střech mohly dramaticky zvýšit díky nějaké důmyslné změně trasy typických emisí oxidu uhličitého budov.
Podle dokumentu zveřejněného minulý týden v Hranice v udržitelných potravinových systémech, výzkumníci zkonstruovali nový ventilační systém založený na normálním uhlíkovém výfukovém systému budovy Bostonské univerzity, který funguje jako hnojivo pro špenát i kukuřici. Mezitím kontrolní rostliny pěstované v okolí využívaly vlastní ventilátorový systém, aby zajistily proudění vzduchu bez emisí z budovy. Výsledné výnosy byly přinejmenším patrné.
[Related: The complete guide to building a rooftop garden.]
„Špenát pěstovaný vedle výfukových otvorů měl čtyřnásobek biomasy špenátu pěstovaného vedle řídicího ventilátoru,“ vysvětluje oznámení listu a dodává, že „i když silný vítr snížil výhodu velikosti, rostliny byly stále dvakrát větší než řízení.“ Zajímavé je, že i když se předpokládalo, že kukuřice bude mít z extra CO2 menší prospěch než špenát (jehož dráhy fotosyntézy jsou více ovlivněny hladinami CO2), její výnos byl stále dvakrát až třikrát větší než u kontrolních plodin.
Výfukové plyny CO2 se vyskytují přirozeně i uměle v budovách, včetně zdrojů, jako jsou každodenní exhalace lidí a systémy HVAC. Pro udržení zdravé kvality vzduchu – méně než 1000 částic na milion (ppm) – se toxický plyn obvykle uvolňuje do venkovního vzduchu prostřednictvím stejných systémů HVAC a ventilace. Přesměrování výzkumného týmu směřuje část toho, co by se jinak stalo plýtváním a obecně škodlivými emisemi, do střešních zahrad, kde to může být absorbováno rostlinami.
„Doufáme, že by to mohlo vést k dalšímu rozvoji tohoto systému a případné implementaci ve střešních zahradách a farmách,“ uvedla vedoucí výzkumu Sarabeth Buckley v oznámení. „Pokud k tomu dojde, doufejme, že bude instalováno více střešních farem. Mohly by poskytnout řadu ekologických a sociálních výhod, jako jsou úspory energie pro budovu, snížení emisí uhlíku, zmírnění klimatu, snížení městského tepla, místní produkce potravin, příležitosti k budování komunity a přínosy pro estetické a duševní zdraví.
Před tím, než obyvatelé města mohou očekávat, že podobné systémy uvidí na svých střechách, zbývá několik překážek, včetně optimalizace návrhu aplikace vzduchu a řešení nepříznivých rychlostí větru. Výhody průlomového systému jsou však již dostatečně výrazné na to, aby poskytovaly slibné vodítko pro kreativní řešení pro zlepšení programů udržitelnosti měst. A v každém případě by nám všem pravděpodobně prospělo trochu více špenátu v našem jídelníčku.
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
