Lidé už mnoho tisíciletí experimentují s rostlinami, které mění mysl. . Moderní drogy, jako je opium, se v Evropě používaly kolem roku 5 700 př. n. l. a semena konopí se začala objevovat v archeologických vykopávkách v Asii asi před 10 000 lety. Některé studie ukázaly, že staří hominidi používali psychotropní rostliny a drogy již před 200 miliony let.
I když se zakopávání může zdát jako výlučně lidská touha, ukazuje se, že někteří z našich nejbližších příbuzných lidoopů by také mohli najít způsob, jak změnit svůj stav mysli – ale místo rostlin a jiných látek se opravdu rychle točí. Za výzkum zveřejněný dnes v časopise primátů, vědci sledovali 40 videí velkých lidoopů, kteří se točili, jen aby se jim zatočila hlava. A myslí si, že tyto akce by mohly mít nějaké vodítko k tomu, proč lidé často hledali inovativní způsoby, jak se trochu nasytit, ožrat se a co máte vy.
[Related: Why do humans talk? Tree-dwelling orangutans might hold the answer.]
„Každá kultura našla způsob, jak uniknout realitě prostřednictvím vyhrazených a speciálních rituálů, praktik nebo ceremonií,“ uvedl v tiskové zprávě autor studie Adriano Lameira, docent psychologie na University of Warwick. „Tento lidský rys hledání změněných stavů je tak univerzální, historicky a kulturně, že vyvolává zajímavou možnost, že jde o něco, co bylo potenciálně zděděno od našich evolučních předků.“
Inspirován virálním videem gorilího samce otáčejícího se v bazénu, tým našel desítky videí goril, šimpanzů, bonobů a orangutanů, jak se točí kolem dokola, často pomocí lan nebo lián. Vědci poté analyzovali pohyby a zjistili, že v průměru se lidoopi otočili 5,5krát za sezení s průměrnou rychlostí 1,5 otáčky za sekundu. Většina zvířat poté opakovala sezení třikrát za sebou. To je podle autorů asi tak rychle, jako se točí profesionální tanečníci, cirkusoví umělci a dervišští muslimové.
Lidoopi sami byli často po záchvatu točení tak závratí, že se jim znatelně točila hlava a pravděpodobně ztráceli rovnováhu. Aby tým porozuměl pocitu euforie po takovém výkonu, vyzkoušel si twirling stejnou rychlostí a intenzitou sám a ve skutečnosti se kvůli závratím snažil dostat do třetího kola.
[Related: These long-fingered lemurs pick and eat their boogers, just like humans.]
Předchozí studie o tom, proč lidé touží po samovolně vyvolané závrati, se zaměřily na užívání alkoholu a drog, ale autoři této studie tvrdí, že jednoduché předení by stálo za hlubší pohled. Koneckonců, schopnost vyrobit nebo najít látky měnící mysl vyžaduje znalosti, dovednosti a nástroje, k nimž si nejsme jisti, že by k nim měli lidé nebo pralidé přístup, dodal Lameira. Navíc by to mohlo být spojeno s duševním stavem a nudou, protože nahraná videa pocházela převážně z lidoopů v zajetí.
„To, co jsme se chtěli pokusit pochopit prostřednictvím této studie, je, zda lze předení studovat jako prvotní chování, do kterého by se lidští předkové byli schopni autonomně zapojit a napojit se na jiné stavy vědomí,“ řekl Lamiera. „Pokud všichni velcí lidoopi hledají závratě, pak je velmi pravděpodobné, že to udělali i naši předkové.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
