Dnes se Spojené království stalo první zemí, která udělila regulační souhlas lékařskému postupu, který využívá úpravy genu CRISPR. Agentura pro regulaci léčiv a zdravotních produktů (MHRA) schválila Casgevy, terapii, která se bude používat k léčbě onemocnění nemocných buněk a beta talasémie (také nazývané β-thalasémie).
Co jsou nemocné buňky a beta talasémie?
Obě onemocnění jsou bolestivé, celoživotní genetické stavy, které jsou způsobeny chybami v genech pro protein nazývaný hemoglobin. Červené krvinky využívají hemoglobin k přenosu kyslíku po těle. Srpkovitá anémie je zvláště běžná u lidí s karibskými nebo africkými předky. Abnormální hemoglobin způsobuje, že krevní buňky mají tvar půlměsíce a jsou tvrdé. Zdeformované buňky se pak shlukují a blokují tok kyslíku do orgánů, což způsobuje extrémní bolest. Buňky pak mohou předčasně odumírat, což vede k anémii.
Beta thalasémie postihuje především pacienty se středomořským, jihoasijským, jihovýchodním asijským a blízkovýchodním původem. Způsobuje také anémii, protože modus nedokáže vytvořit tolik hemoglobinu.
Casgevy byl vyvinut bostonskými Vertex Pharmaceuticals a švýcarskými Crispr Therapeutics a mohl by být použit k náhradě transplantací kostní dřeně. Společnosti odhadují, že zhruba 2000 lidí ve Spojeném království má nyní nárok na terapii.
„S potěšením oznamuji, že jsme povolili inovativní a první svého druhu léčbu genovou úpravou nazvanou Casgevy, u které bylo ve studiích zjištěno, že obnovuje zdravou produkci hemoglobinu u většiny účastníků se srpkovitou anémií a transfuzí. -dependentní beta thalasémii, zmírňující příznaky onemocnění,“ uvedl v prohlášení dočasný výkonný ředitel pro kvalitu a přístup zdravotní péče v MHRA Julian Beach.
Jak Casgey používá úpravu genu CRISPR?
Nová léčba využívá techniku úpravy genu CRISPR-Cas9, která umožňuje vědcům provádět přesné změny lidské DNA. Francouzská mikrobioložka, genetička a biochemička Emmanuelle Charpentier a americká biochemička Jennifer A. Doudna, kteří se za svou práci podělili o Nobelovu cenu za chemii za rok 2020.
Casgevy používá kmenové buňky odebrané z pacientovy kostní dřeně. Buňky jsou poté přeneseny do laboratoře a geny, které mají zapnout funkční verzi hemoglobinu, jsou upraveny pomocí CRISPR. Podle MHRA pak pacienti musí projít „kondicionační léčbou“. To může zahrnovat užívání léku, který potlačuje imunitní systém, radioterapii nebo chemoterapii, aby se tělo připravilo na infuzi buněk modifikovaných CRISPR zpět do těla. Nová léčba nepřichází s rizikem reakce štěpu proti hostiteli jako tradiční transplantace kostní dřeně.
Po infuzi mohou pacienti muset zůstat v nemocničním zařízení alespoň měsíc. Během této doby se ošetřené buňky začnou „usazovat“ v kostní dřeni a vytvářet červené krvinky, které mají stabilní formu hemoglobinu.
Při hledání souhlasu regulačních orgánů provedli vědci klinickou studii na 45 pacientech se srpkovitou anémií. Z této skupiny bylo 29 pacientů ve studii dostatečně dlouho na to, aby vědci mohli posoudit, jak efektivní je Casgevy. Z těchto vhodných pacientů bylo 28 bez závažných krizí bolesti po dobu nejméně 12 měsíců po léčbě.
V klinické studii 54 pacientů s beta thalasémií závislou na transfuzi bylo 42 pacientů ve studii dostatečně dlouho na to, aby byla stanovena účinnost. 39 z nich nevyžadovalo transfuzi červených krvinek po dobu nejméně 12 měsíců po léčbě. U zbývajících tří došlo k více než 70procentnímu snížení potřeby transfuzí červených krvinek.
„Je to skvělý krok v pokroku v lékařských přístupech k řešení genetických onemocnění, o kterých jsme si nikdy nemysleli, že je bude možné vyléčit,“ uvedla genetička Alena Pance z University of Hertfordshire v prohlášení vydaném Science Media Centre. „Úprava kmenových buněk z kostní dřeně pacienta se vyhne problémům spojeným s imunitní kompatibilitou, tj. hledáním dárců, kteří odpovídají pacientovi a následnou imunosupresí, a představuje skutečné vyléčení nemoci spíše než léčbu.“
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států amerických vyhodnocuje stejnou léčbu. 31. října poradní výbor FDA uvedl, že léčba je pro pacienty bezpečná. Očekává se, že rozhodnutí padne do 8. prosince.
Cena terapie nebyla oznámena, ale pravděpodobně bude drahá.
Dříve
Navzdory svému potenciálu dobra byl CRISPR poskvrněn kontroverzí a zralý k debatě o strachu z toho, že si bude moci vybrat a vybrat geny pro takzvané „návrhové děti“. V roce 2018 čínský vědec He Jiankui oznámil, že vytvořil první geneticky upravené děti na světě. Byl shledán vinným z provádění „nezákonných lékařských praktik“ a odsouzen ke 3 letům vězení. Tato práce podpořila debatu o tom, jak nejlépe regulovat tuto mocnou techniku, přičemž mnozí říkají, že by se neměla používat k úpravě lidských genů, které budou předány další generaci.
Pokračovaly další experimenty a pokusy s použitím techniky úpravy genů u vzácných onemocnění. V roce 2021 začala klinická studie léku s názvem NTLA-2001 a vědci se pokusili léčit šest lidí se vzácným genetickým onemocněním zvaným transthyretinová amyloidóza pomocí technologie, která dodává CRISPR přímo do buněk v játrech. FDA schválila proces, aby vstoupila do kritické třetí fáze v říjnu.
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
