Vytváření silných sociálních vztahů může pomoci zmírnit dopady traumatických událostí z dětství u dospělých lidí, ale také u paviánů. Studie zveřejněná 17. května v časopise Vědecké pokroky Čerpali z 36letých dat od téměř 200 paviánů v jižní Keni a zjistili, že i když brzká nepřízeň osudu může trvat roky jejich života, silnější sociální vazby v dospělosti mohou pomoci tyto roky vrátit.
[Related: Baboon poop shows how chronic stress shortens lives.]
„Je to jako přísloví z Apokryfu krále Jakuba, ‚věrný přítel je lékem života‘,“ uvedla v prohlášení spoluautorka a bioložka z Duke University a evoluční antropoložka Susan Albertsová.
Studie neustále zjistily, že lidé, kteří v dospělosti procházejí více špatnými zkušenostmi, jako je zanedbávání nebo zneužívání, mají větší pravděpodobnost, že zemřou dříve. Podle Albertse však bylo pro výzkumníky obtížnější určit mechanismy, které stojí za tím, jak časná nepřízeň osudu vede k předčasné smrti. Některým omezením dřívějšího výzkumu je spoléhání se na vlastní vzpomínky, které mohou být nepřesné a subjektivní.
Zadejte naši bratranci z primátů. Paviáni sdílejí více než 90 procent své DNA s lidmi a výzkumníci od roku 1971 sledovali jednotlivé paviány poblíž národního parku Amboseli v Keni.
V této nové studii vědci analyzovali, jak rané životní zkušenosti a sociální vazby dospělých ovlivnily dlouhodobé přežití u 199 samic paviánů v letech 1983 až 2019.
Dětství paviánů se jistě liší od dětství lidského, ale mladí paviáni stále čelí těžkostem. Tým ve studii spočítal vystavení každé ženy šesti potenciálním zdrojům časného protivenství, včetně toho, zda měla nízko postavenou nebo sociálně izolovanou matku nebo zda její matka zemřela dříve, než dosáhla dospělosti. Bylo také zaznamenáno, zda se narodila v roce sucha nebo ve velké skupině a zda měla věkově blízkého sourozence, což by mohlo přispět k větší konkurenci jak o mateřskou pozornost, tak o zdroje.
Tým zjistil, že stresující zážitky jsou pro paviány vyrůstající v polosuché a nepředvídatelné krajině Amboseli velmi běžné. Ze 199 paviánů ve studii 75 procent trpělo alespoň jedním stresorem a 33 procent mělo dva nebo více.
Jejich výsledky potvrzují předchozí zjištění, že čím větším těžkostem žena paviána čelí, tím kratší je její životnost. Opice, které v mladém věku zažily více otřesů, byly v dospělosti také více sociálně izolované.
[Related: Monkeys with close friends have friendlier gut bacteria.]
Vědci však prokázali, že 90 procent poklesu v přežití bylo způsobeno přímými účinky časného nepřízně osudu, nikoli oslabenými sociálními vazbami, které pokračovaly až do dospělosti.
Bez ohledu na to, jak silná byla jejich pouta s jinými paviány, každé další utrpení znamenalo 1,4 roku ztraceného života. Ti, kteří v dospělosti prošli čtyřmi špatnými zkušenostmi, zemřeli téměř o 5,6 roku dříve než ti, kteří žádnou nezažili. Vzhledem k tomu, že se průměrná samice paviána dožívá 18 let, jde o velký pokles ztracených let.
Ale nešťastný začátek života neznamená, že pavián bude žít absolutně krátký život.
„Ženy, které mají špatný raný život, nejsou odsouzeny k záhubě,“ uvedla v prohlášení spoluautorka a bioložka ze SUNY Oswego Elizabeth Langeová. „Zjistili jsme, že nepřízeň v raném věku i sociální interakce dospělých ovlivňují přežití nezávisle. To znamená, že zásahy, ke kterým dochází po celou dobu života, by mohly zlepšit přežití.“
U paviánů se silné sociální vazby měří podle toho, jak často se žení se svými nejbližšími přáteli. Lidé se silnými sociálními vazbami si přidali 2,2 roku k životu, bez ohledu na to, jakému nepřízni osudu čelili v dřívějších letech. Paviáni, jejichž matky zemřely dříve, než dosáhly dospělosti, a poté v dospělosti navázali pevná přátelství, vykazovali nejlepší schopnost odrazit se.
Platí však i odvrácená strana. Slabé sociální vazby mohou podle studie znásobit nepřízeň života v raném věku.
Zatím není jasné, zda lze tyto výsledky převést na dospělé lidi, ale naznačuje to, že včasná intervence není jediným způsobem, jak překonat trauma z dětství a jeho přetrvávající účinky.
„Pokud jste měli v raném životě protivenství, ať děláte cokoli, pokuste se najít přátele,“ řekl Alberts.
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
