Sarah Hellewell je výzkumná pracovnice na Fakultě zdravotnických věd a v Perronově institutu pro neurologické a translační vědy na Curtinově univerzitě. Tento příspěvek byl původně uveden na Konverzace.
Daleko od respiračního onemocnění, jak se zpočátku zdálo, může COVID zasáhnout téměř všechny části těla, včetně mozku. U malého počtu lidí může být infekce COVID doprovázena epizodou post-COVID psychózy, vytržením z reality, která může být pro pacienta a jeho blízké děsivá.
Psychóza je stav charakterizovaný zmatenými myšlenkami, bludy a halucinacemi. Lidé s psychózou mohou mít problém rozeznat, co je skutečné od toho, co není. Psychóza se vyskytuje v „epizodách“, které mohou trvat dny nebo týdny. Od začátku pandemie COVID přicházejí zprávy o post-COVID psychóze z celého světa.
Post-COVID psychóza se liší od psychózy pozorované u jiných mozkových onemocnění a nemocí. Takzvaná „psychóza první epizody“ je obvykle pozorována u dospívajících nebo mladých dospělých při rozvoji schizofrenie nebo vedle demence u starších lidí.
Ale lidé, kteří trpí psychózou po COVID, jsou obvykle ve věku 30, 40 a 50 let a zažívají psychózu poprvé. Obvykle nemají žádnou rodinnou anamnézu psychózy. Lidé s post-COVID psychózou mají také často vhled do toho, jak se cítí. Uvědomují si, že to pro ně není normální a něco se změnilo ve způsobu jejich myšlení.
Společné rysy
Na základě zatím malého počtu hlášení, začátek psychózy byl dny, týdny nebo dokonce měsíce po diagnóze COVID. Zatímco příznaky post-COVID psychózy mohou být různé, existují určité společné rysy: lidé mají obvykle problémy se spánkem, následované paranoidními bludy a halucinacemi. Někteří lidé se cítí nuceni ublížit sobě nebo druhým.
Vědecké důkazy o post-COVID psychóze pocházejí většinou z „kazuistik“, což jsou výzkumné práce popisující symptomy a uzdravení jednotlivých pacientů.
V prvním a nejčastěji hlášeném případě se u 36leté Američanky rozvinula psychóza přibližně čtyři dny poté, co začala mít mírné příznaky COVID. Upadla do bludu, myslela si, že se její partner snaží unést její děti. Byla přesvědčená, že ji sledují prostřednictvím mobilního telefonu.
Poté, co se pokusila projít své děti přes výdejní pult rychlého občerstvení, aby je ochránila, byla převezena do nemocnice. Po týdnu hospitalizace kvůli léčbě psychózy byla propuštěna. Její bludy se nevrátily.
V jiném případě 43letý Bulhar začal pociťovat psychózu dva dny poté, co byl propuštěn z nemocnice pro těžký COVID.
Věřil, že lékaři zfalšovali výsledky a tvrdili, že jeho nemoc COVID se vyřešila. Měl také bludy, že už zemřel a jeho orgány jsou shnilé. Stal se nebezpečím pro svou rodinu, protože věřil, že by je měl zabít, aby je „ušetřil stejně pomalého utrpení“. Po dvou týdnech léčby v nemocnici jeho psychotické příznaky ustoupily a už se nevrátily.
Jiné případové studie uvádějí, že lidé mají iluze, že pacienti v nemocnici byli herci a lékařský personál se jim snažil ublížit, slyšeli hlasy mluvící cizími jazyky nebo jim říkali, aby se ujali velkých úkolů, jako je záchrana země.
Změny v mozku
Příčina post-COVID psychózy není dobře pochopena. Někteří vědci se domnívají, že by to mohlo být způsobeno přetrvávajícím zánětem v mozku, prodlouženými zánětlivými signály v těle nebo změnami v cévách v mozku.
Existují nové důkazy, že oblasti mozku, které procházejí změnami při mírné infekci COVID, mohou být také oblastmi, které se mění u lidí, kteří jsou ohroženi nebo prožívají první epizodu psychózy (tj. ne po infekci COVID). Těmito oblastmi jsou orbitofrontální kortex v přední části mozku a parahipokampální gyrus – klíčová paměťová oblast hluboko v mozku. Tyto oblasti se mohou zmenšit jak při mírném COVID, tak psychóze.
K pochopení tohoto spojení je však zapotřebí dalšího výzkumu.
Ne poprvé
COVID není prvním virem, který je spojován s psychózou. Během pandemie chřipky „španělské chřipky“ v roce 1918 se objevily zprávy o postvirové psychóze.
Psychóza byla hlášena po infekcích jinými lidskými koronaviry, jako jsou ty, které způsobují těžký akutní respirační syndrom (SARS) a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Byly také nalezeny souvislosti mezi koronaviry, aktivací imunitního systému a psychózou, což naznačuje, že COVID nemusí být jediným koronavirem schopným způsobit psychózu.
Jak častá je post-COVID psychóza? Dosavadní důkazy naznačují, že je to vzácné, vyskytuje se asi u 0,25 % případů COVID, kteří nejsou hospitalizováni (a pravděpodobně mají mírnou infekci), a u 0,89 % lidí, kteří jsou hospitalizováni pro COVID.
Vzhledem k tomu, že na celém světě bylo zaznamenáno tolik případů COVID, izolované zprávy o post-COVID psychóze mohou vyniknout více. Děsivá povaha toho, co lidé mohou zažít, znamená, že o nich můžeme slyšet stále více na sociálních sítích a ve zprávách.
Přestože je riziko post-COVID psychózy nízké, lidé, kteří prodělali COVID, a jejich rodiny by si měli dávat pozor na jakékoli náhlé změny osobnosti, paranoiu nebo bludy ve dnech, týdnech a měsících po infekci.
Pokud si všimnete těchto příznaků, je životně důležité vyhledat lékařskou pomoc. Většina případů psychózy po COVID se rychle vyřeší řádnou psychiatrickou péčí a léčbou léky.
Pokud jste vy nebo někdo, koho znáte, v krizi, zavolejte prosím na linku National Suicide Prevention Lifeline na čísle 1-800-273-TALK (8255) nebo kontaktujte linku pro textovou zprávu krizí zasláním SMS DOMŮ na číslo 741741.
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
