Mohou „zombie“ viry infikovat lidi?

Zní to jako stránka vytržená ze scénáře filmu o zombie apokalypse, ale biologům se podařilo přivést mrtvé zpět k životu. Ve studii zveřejněné bez odborného posouzení online v listopadu environmentální virologové resuscitovali 13 patogenů infikujících améby uvězněných pod několika rozpětími permafrostu na Sibiři. Starověké viry ležely dřímající v ledu po tisíce let: Nejmladší virus byl odhadován na 27 000 let a nejstarší na 48 500 let, což z něj činí nejstarší virus, který byl kdy znovu oživen.

Není to poprvé, co si vědci zahrávali s dávnou přírodou. Slyšeli jsme příběhy o návratu 32 000 let starých plodů až po 101,5 milionu let staré bakterie nalezené na dně oceánu. „Myslel jsem, že když mohou oživit rostlinu, měli bychom být schopni oživit virus.“ [because] Virové částice jsou inertní,“ říká Jean Michel Claverie, profesor genomiky a bioinformatiky na univerzitě v Aix-Marseille ve Francii, který byl hlavním autorem raného výzkumu. Konkrétně se předpokládá, že Arktida má v mnoha vrstvách ledu rezervoár virů.

[Related: Inside a frozen tunnel hiding the galaxy’s biggest secrets]

Claverie a jeho tým již dříve rozmrazili staré viry infikující améby tak, že je izolovali ze vzorků jádra permafrostu v laboratoři. Ale s klimatickou změnou na mysli chtěli ukázat, že existuje reálná šance na návrat infekcí před dobou ledovou v mnohem teplejším světě. (Před touto studií byly pouze dvě zprávy o zmrazených virech, pithoviru a molliviru, které zůstaly infekční i po 30 000 letech).

Autoři úspěšně resuscitovali 13 nedokumentovaných virů odebraných ze sedmi různých vzorků permafrostu na Sibiři. Nejstarší byl nalezen na dně zamrzlého jezera, zatímco další byly pohřbeny na místech, jako je žaludek vlněného mamuta a střeva dnes již vyhynulého strašlivého vlka. Viry pocházejí z rodin infikujících améby, jako jsou pithovirus, pandoravirus, megavirus a pacmanviry. Vědci testovali infekční potenciál patogenů tím, že je vystavili amébě jako návnadě, a zjistili, že jsou stále virulentní.

Zatímco studie testovala pouze nakažlivost virů infikujících améby, Claverie z toho vyvozuje, že pouze poškrábaly povrch na počtu nakažlivých látek uvízlých v permafrostu, včetně těch, které by se mohly zaměřit na zvířata a lidi. „Možná nejzajímavějším zjištěním je, že pokud se pokusíte oživit staré viry z tajícího permafrostu, můžete to udělat snadněji, než se dříve očekávalo,“ říká Paulo Verardi, vedoucí oddělení virologie a vakcinologie na University of Connecticut, který byl není součástí experimentu.

Uvolnění zmrazeného patogenního viru, který by mohl infikovat lidi, je samozřejmě legitimní obava. Jedním z důvodů je tající Arktida. Vrchní „aktivní“ vrstva permafrostu v létě krátce rozmrzne a pravidelně uvolňuje podzemní mikroby zpět do našeho světa. Claverie však říká, že šance, že se staré viry setkají se správným hostitelem, je malá, protože se rozkládají stejně rychle, jako jsou vypuštěny, když jsou vystaveny teplu, UV záření a kyslíku. Klimatické změny urychlily časovou osu tání permafrostu, což umožnilo rozptýlení hlubších částí ledu a potenciálně uvolnění starodávnějších virů.

Rostoucí teploty také usnadnily lidem pobyt v tundře. Sibiř, země bohatá na ropu, je pod neustálou těžbou a vrtáním, což má potenciál uvolnit tyto prastaré viry. S více lidmi, kteří obývají tyto oblasti, existuje větší riziko potenciálně nebezpečného viru, vysvětluje Claverie. Například v roce 2016 zemřel 12letý chlapec na vypuknutí antraxu za polárním kruhem, což ruské úřady připisovaly uvolnění stoletých výtrusů, které se uvolnily z rozehřátých sobích těl.

Svět se stále zmítá v pandemii COVID-19 a lidé jsou pochopitelně na okraji. V reakci na zprávy v novinách uživatelé Twitteru vyjádřili strach další smrtící pandemie a potenciálně něco horšího než H1N1 a SARS-CoV-2. Nicméně „nic ve studii nenaznačuje, že by tyto viry byly schopny infikovat lidi,“ říká Michael Buchmeier, emeritní profesor infekčních nemocí na University of California, Irvine, School of Medicine, který nebyl s výzkumem spojen. Říká, že je „velmi nepravděpodobné“, že by budoucí pandemie byla způsobena jedním z oživených patogenů ve studii – přičemž nejhorším scénářem je, že viry infikující améby infikují další prvoky.

Pro Veradiho je pravděpodobnost, že se prastarý arktický virus znovu objeví a způsobí lidem problémy, velmi nízká, ale ne nulová. Varuje však „zdá se nevyhnutelné“, že uvidíme oživení několika těchto organismů.

[Related: Can viruses be good for us?]

Myšlenka globálního oteplování, která rozmrazí hlubší vrstvy permafrostu, vyvolala obavy i u jiných virologů. Mohamed Kamel, odborný asistent medicíny a infekčních nemocí na Káhirské univerzitě v Egyptě, který provedl svůj vlastní výzkum účinků změny klimatu na infekční agens, tvrdí, že jakákoli možnost probuzení tisíciletých patogenů z ledového spánku by měla být naléhavou záležitostí. „Toto je rozhodně problém, který stojí za to se znepokojovat, protože by mohl vést k velkým epidemiím nebo dokonce pandemiím, pokud nebude pečlivě sledován a kontrolován,“ vysvětluje. Jedním z důvodů je potenciál nových mikrobiálních druhů prezentovat neznámé genotypy, pro které nemáme dostupné vakcíny. Starověké kmeny, které byly zachovány po tisíce let, mohly také získat extrémně robustní vlastnosti jako způsob přežití extrémních živlů.

Prozatím si buďte jisti, že žádný sibiřský virus podobný sci-fi neinfikuje zvířata ani lidi. Ani lidé se nemění v zombie, což jeden zpravodajský server mylně vyvodil ze zjištění studie. Pokud něco jiného, ​​hrozba další pandemie – bez ohledu na to, jak malá – může povzbudit virology, aby investovali více času do sledování virů vynořujících se z permafrostu, stejně jako těch živých, kteří se poflakují v jiných skrytých nádržích.