Spotřeba médií během pandemie prudce vzrostla. Prodej e-knih se zvýšil. Stahování audioknih vzrostlo v roce 2020 o 16 procent ve srovnání s rokem 2019. Streamování – jak pro hry, tak pro obsah v televizi – a také obecná přítomnost lidí online vzrostla. Jak se stále více našich životů migrovalo online, digitální technologie nabízela některým všelék, umožňovala jim spojit se s přáteli a rodinou, zatímco ostatní zároveň přetěžovala.
Vědce zajímalo, jak tato změna ve využívání médií ovlivňuje pohodu. Niklas Johannes, postdoktorandský výzkumník na Oxfordském internetovém institutu, a jeho kolegové byli zvědaví, zda různé formy tradičních médií—za které považovali hudbu, televizi, filmy, videohry, e-knihy, digitální časopisy a audioknihy— měl výrazný dopad na pohodu a životní spokojenost.
Přesněji řečeno, výsledná studie, kterou jeho skupina publikovala v Vědecké zprávy Minulý týden měl za cíl prozkoumat, jak se lidé cítili po konzumaci různých forem tradičních médií. Došli k závěru, že pozitivní přínos užívání tradičních médií byl „příliš malý na to, aby na něm prakticky záleželo“ a že „široký, čistý efekt tradičních médií je podobný jako u sociálních médií“.
Přestože studie byla relativně malá, účinky, které viděli, byly docela jednotné napříč různými typy tradičních médií. „Účinek hraní videoher se ve skutečnosti příliš nelišil od účinku čtení knih,“ říká Johannes. (Měřili průměry, které by mohly vyloučit nuance, které existují mezi různými knihami a jak se v nás cítí – všichni jsme četli knihy, které se nám opravdu líbily, a knihy, které nemůžeme vystát.)
Údaje, které použili, čerpaly z průzkumu 2 157 účastníků ve Spojeném království ve věku 16 let a starších, který byl proveden v dubnu a květnu 2020 během prvního uzamčení. Průzkum se účastníků zeptal: „Jak moc jste za poslední týden používali tyto různé typy médií“ a „jak jste se v poslední době cítili?“
[Related: Can I offer you a nice meme in these trying times?]
To bylo provedeno šestkrát během šesti týdnů. A během tohoto časového období porovnávali, jak různé typy tradičních médií ovlivňovaly krátkodobou míru štěstí nebo úzkosti, kterou si sami uvedli, a dlouhodobé vnímání celkové životní spokojenosti.
Zdá se, že ti, kteří uvedli, že se věnují hudbě, televizi, filmům a videohrám, se v krátkodobém horizontu cítí o něco hůře než ti, kteří to neudělali. Johannes však poznamenává, že se jedná o asociace, takže neukazují směr účinku. Je to klasický případ korelace versus kauzalita: Mohlo by to být tak, že posloucháním hudby se cítíte hůř, nebo to může být tak, že když se cítíte špatně, chcete poslouchat hudbu, abyste se vzchopili.
Krátkodobě lidé, kteří používali nějakou formu médií, uvedli, že se cítili ještě o něco úzkostlivější a nešťastnější ve srovnání s těmi, kteří ve sledovaném období žádná média nepoužívali. Ale když došlo na hodnocení toho, jak se obecně cítí o kvalitě svého života, uživatelé médií i nemediální uživatelé uváděli podobnou úroveň životní spokojenosti.
Johannes říká, že tento názor, že tradiční média jsou pro nás lepší než něco jako sociální média, opravdu není opodstatněný. „Naše zjištění a opatření jsou poměrně hrubá,“ říká, „ale kdyby [the more traditional media] byly pro nás opravdu skvělé, pak byste si mohli něco vybrat. A nebyli jsme schopni zachytit nic jiného než super drobné efekty.“
Dalším krokem pro tým by bylo podívat se na to, co lidé skutečně dělají a proč to dělají. Podrobně studovat návyky konzumace médií (co lidé skutečně četli, poslouchali, sledovali, hráli a kdy) by vyžadovalo lepší a přesnější data.
„V měření je poměrně hodně chyb [self-reported data]“ říká Johannes. „Pokud to porovnáte se záznamem z vašeho telefonu, který měřil podcasty, byly by trochu jiné.“
Náročnější částí dále v řadě by bylo zkombinovat tyto podrobné zprávy s motivací, kterou lidé mohou mít, když se rozhodnou číst knihu nebo sledovat pořad. „Může to být úplně jiný efekt, pokud se rádi na něco díváte z nenávisti,“ říká Johannes, který popisuje jako film, o kterém lidé říkají, že ho nemají rádi, ale zároveň se cítí dobře. „To je něco, co by se v analýze dat neobjevilo.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
