Pokud máte oslabenou imunitu a náhodou najdete ve své stáji nějaké ptačí nebo netopýří hovínko, raději je místo zametání opláchněte hadicí. Podle Andreje Speca, lékaře infekčního onemocnění a výzkumníka z Washingtonské univerzity v St. Louis, může vykartáčování výkalů vypustit do vzduchu potenciálně nebezpečnou houbu.
Když se určité druhy půdních hub dostanou do vzduchu, lidé by mohli nevědomky vdechnout spory. Jakmile se houba dostane do plic, může infiltrovat tělo a způsobit onemocnění, jako je histoplazmóza, plicní infekce způsobená vdechováním spór z Histoplasma houby. Tato nemoc, běžně spojovaná s ptačím a netopýřím trusem, byla především endemická na Středozápadě, zejména v okolí údolí řek Ohio a Mississippi, kde Histoplasma běžně roste. Nyní však byla histoplazmóza diagnostikována ve významné míře v alespoň jednom kraji v 94 procentech amerických států – rozšíření, které souvisí se změnou klimatu.
Toto šíření není omezeno na Histoplasma. Naznačují to dvě nezávislé zprávy zveřejněné tento měsíc Histoplasma a další půdní houby způsobující nemoci –coccidioides a Blastomyces –zdá se, že se šíří mimo své historické zóny. kokcidioidy, houba, která způsobuje kokcidioidomykózu (běžně známá jako údolní horečka), preferuje pobyt v suchých prostředích jihozápadu, zatímco blastomyces, houbový agens blastomykózy se běžně vyskytuje v jižních a středozápadních státech. Pochopení toho, kde je půdní houba na vzestupu a proč je důležité pro lékaře, jako je Spec, kteří se obávají těchto plísňových onemocnění, může uklouznout pod radarem.
„Mnoho z nás to velmi znepokojovalo, protože k tomu, abyste je mohli většinu času diagnostikovat, musíte myslet dopředu,“ říká Spec, spoluautor studie zveřejněné 16. listopadu v časopise. Klinická infekční onemocnění. „Tolik lidí mimo endemické oblasti není diagnostikováno, protože nikoho nenapadne je diagnostikovat.“
Výzkumníci a lékaři do značné míry záviseli na mapách rozšíření hub z 50. a 60. let 20. století. Když byli muži povoláni do americké armády, vědci z námořnictva testovali jejich reaktivitu na houbové antigeny jako součást fyzických zkoušek – metody, které by podle Speca byly dnes „nepraktické nebo neetické“. Údaje jsou však považovány za zastaralé a nejsou reprezentativní pro určité populace.
Ve své analýze se Spec a jeho tým podívali na to, u kolika lidí byla diagnostikována infekce způsobená těmito třemi houbami a kde se nacházely. Čerpali nedávná čísla z datového souboru vytvořeného v letech 2007 až 2016, který zahrnoval více než 45 milionů lidí zapsaných do Medicare, amerického vládního programu zdravotního pojištění pro lidi starší 65 let a některé mladší lidi se zdravotním postižením. Poté tým porovnal moderní distribuce se staršími, zastaralými mapami vytvořenými v 50. a 60. letech 20. století.
Studie zjistila, že případy byly rozšířeny po celé zemi, přičemž nejméně jeden kraj z 94 procent států hlásil případy histoplazmózy ve významné míře, 78 procent států hlásilo blastomykózu a 69 procent států kokcidioidomykózu. S novými údaji o distribuci, které odhalují mnohem širší geografický rozsah, je pravděpodobné, že většina lidí vdechla spory jedné z hub, podle Spec. Ale nemoc se může objevit pouze tehdy, když „vdechujete buď příliš mnoho, nebo je vdechujete ve špatnou dobu, a [body’s immune system] nezvládá je,“ říká.
Infekcí těmito houbami jsou ohroženi zejména starší lidé a lidé s oslabenou imunitou. Infekce začíná v plicích a často vykazuje příznaky podobné jiným respiračním onemocněním – kašel, dušnost, případně horečku a zimnici. V závažných případech se však houba může rozšířit do jiných částí těla, včetně kůže, kostí, mozku a střev. V závislosti na druhu houby se těžké případy mohou projevit dokonce jako meningitida nebo mozkové abscesy.
Spec říká, že existuje několik důvodů, proč se zdá, že se houby rozšířily mimo své historické zóny. Jednou z hlavních vin by mohla být změna klimatu; měnící se teploty a podmínky prostředí by mohly učinit půdu obyvatelnější pro houby v nových oblastech. Studie z roku 2019 dokonce předpověděla, kde by se mohly houby šířit se změnou klimatu, a projekce coccidioides v příštích několika desetiletích bude vypadat děsivě podobně jako mapa, kterou vyvinul Specův tým.
Ke geografickému rozšíření houby mohla také přispět migrace lidí, konkrétně kvůli údolní horečce. Další možnou příčinou rostoucího rozsahu může být nedostatek povědomí a porozumění houbám v nových lokalitách.
Recenze vědců z Kalifornské univerzity v Davisu poskytla podobné varování před prevalencí plísňových onemocnění. Publikováno 22. listopadu v Annals of Internal Medicine, autoři píší, že houby jsou pravděpodobně mnohem rozšířenější, než si myslíme. „Organizmy jsou pravděpodobně mnohem rozšířenější, než jsme si původně mysleli,“ uvedl v tiskové zprávě George Thompson, autor přehledové studie a profesor UC Davis. „Je stále větší pravděpodobnost, že lékaři, kteří nejsou obeznámeni s těmito organismy, se s nimi během své každodenní praxe setkají.“
Jedním z klíčových poznatků z těchto nejnovějších hodnocení je, že je důležité, aby lékaři zvážili plísňové infekce, i když se pacient nenachází v historicky endemické oblasti.
„Myslím, že řešením pro komunitu je, abychom se my jako lékaři zlepšili v jejich diagnostice a v jejich včasné léčbě,“ říká. „Pacienti pak mohou žít normálnějším životem.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
