Letošní olympijské zkoušky pro atletiku se mohly také konat v Death Valley. 27. června, kdy se severozápadní Pacifik pražil v historické vlně veder, se sportovci seřadili na trati, kde povrchové teploty dosahovaly až 150 stupňů Fahrenheita (66 stupňů Celsia). Toho dne okolní teploty v normálně mírném Eugene v Oregonu dosáhly 109 stupňů Fahrenheita (43 stupňů Celsia). Sedmibojařka Taliyah Brooksová byla po neúspěchu odvezena ze hřiště na invalidním vozíku. Koleno překážkářky Sydney McLaughlinové krvácelo poté, co ho položila na pečený povrch dráhy.
Extrémní vedro, jako je tento rok na severozápadě Pacifiku, představuje zdravotní riziko pro sportovce – a občas může být smrtelné. Podle odborníků jsou tyto povětrnostní jevy stále častější. „Pokud bude změna klimatu pokračovat, frekvence extrémních veder poroste,“ říká Alistair Woodward, epidemiolog studující environmentální zdravotní problémy na University of Auckland na Novém Zélandu. „Víme, že i elitní sportovci mají své limity.“
Zatímco se připravujeme na nadcházející hry v Tokiu, kde rekordní vedro v roce 2018 hospitalizovalo více než 22 000 lidí, epidemiologové a další zdravotní experti se ptají, jak bude vypadat budoucnost letních olympijských her. Mohou tyto hry existovat v našem rychle se oteplujícím světě?
[Related: The argument for a permanent Olympic City]
Jak vysoké teploty ovlivňují tělo sportovce
Tělo je nevýkonný stroj. Když nám naše svaly pomáhají v pohybu, rozkládají cukr, kterým je krmíme, a sklízejí energii, kterou každá molekula drží pohromadě. Ale jen asi 25 procent této energie skutečně jde na práci, kterou děláme, říká William Roberts, lékař sportovní medicíny na University of Minnesota Medical School. Zbytek této energie unikne jako teplo, kterého se pak naše tělo musí zbavit.
Když cvičíme, náš mozek zjišťuje změnu vnitřní teploty. V reakci na to rozšiřuje krevní cévy blízko povrchu naší kůže, což umožňuje krvi uvolnit více tepla do okolního vzduchu. Mozek také říká našemu tělu, aby produkovalo více potu, který nás při odpařování ochlazuje.
Čím vyšší je teplota a vlhkost, tím hůře se tělo ochlazuje. Naše těla nemohou vypouštět teplo do vzduchu, který je již horký, a pot se nemůže odpařovat do vzduchu zachyceného vodou, říká Roberts. Nad 79 stupňů Fahrenheita (26 stupňů Celsia) prudce stoupá riziko vzniku onemocnění souvisejících s horkem. Zatímco vyčerpání z horka, když je zachyceno, je léčitelné tekutinami, odpočinkem a chladnějším prostředím, může přerůst v úpal, který může zahrnovat poškození mozku, ledvin, jater a dalších vnitřních orgánů.
Ne všichni sportovci jsou vystaveni stejnému riziku vzniku těchto příznaků. Roberts se obzvláště zajímá o vytrvalostní sportovce, jako jsou maratónští běžci a cyklisté, kteří jsou vystaveni horku po dlouhou dobu. Potenciálním problémem je také plavání na otevřené vodě, které je součástí olympijského triatlonu. Plavci se nemohou ochladit odpařováním, takže teploty vody nad asi 85 stupňů Fahrenheita (29,45 stupňů Celsia) mohou být pro sportovce přímo nebezpečné. „Osmdesát pět stupňů je o teplotě vaší pokožky, takže jakákoli teplota vody nad ní bude situaci zahřívat,“ říká Roberts. V Tokijském zálivu, kde se má konat olympijský triatlon, byly zaznamenány teploty vody až 86,9 stupňů Fahrenheita (30,5 stupně Celsia).
Pro některé paralympijské sportovce mohou vlny veder představovat ještě větší nebezpečí. Například sportovci s poraněním míchy se podle zprávy zveřejněné začátkem tohoto roku Britskou asociací pro udržitelný sport (BASiS) nemohou ochladit pod místem poranění páteře. Na olympijském testovacím podniku 2019 v Tokiu byl paralympijský triatlon přerušen kvůli nebezpečným podmínkám.
Zejména v Tokiu jsou tyto nebezpečné tepelné jevy stále častější – podle zprávy BASiS za poslední století vzrostly průměrné teploty v největším japonském městě o 5,15 stupně Fahrenheita (2,86 stupně Celsia). To je více než trojnásobek celosvětového průměru. „Sportovci mohou závodit s časem a mezi sebou navzájem, ale nelze očekávat, že předběhnou klimatické změny,“ napsal ve zprávě Russell Seymore, zakladatel BASiS.
Budoucnost letních olympijských her
Do konce století by horko mohlo způsobit, že letní olympijské hry, jak je známe, nebudou bezpečné na většině severní polokoule. To je to, co Woodward z University of Aukland a jeho kolegové zjistili, když modelovali letní teplo a vlhkost na celé severní polokouli, za předpokladu, že současná míra emisí skleníkových plynů bude pokračovat. Seřadili města do kategorií s nízkým, středním a vysokým rizikem na základě pravděpodobnosti, že budou muset maraton – ikonickou olympijskou událost – na poslední chvíli zrušit kvůli nebezpečným podmínkám; nejsou-li teploty dostatečně bezpečné pro maraton, nebudou pravděpodobně bezpečné ani další události. Pro každou kategorii výzkumníci použili jiný teplotní práh, v rozmezí od 79 stupňů Fahrenheita (26 stupňů Celsia) v kategorii s nízkým rizikem až po 86 stupňů Fahrenheita (30 stupňů Celsia) v kategorii s vysokým rizikem.
Jejich výsledky byly zveřejněny v roce 2016 v lékařském časopise Lancet, zjistili, že pouze 33 měst na severní polokouli zůstane „nízce rizikovým“ pro pořádání letních olympijských her do roku 2085. „Co mě ze zjištění zarazilo, bylo, jak rychle zmizela místa mimo západní Evropu,“ říká Woodward. Pouze osm měst mimo západní Evropu zůstalo ve Woodwardově modelu životaschopných.
[Related: How Abebe Bikila won the Olympic marathon without shoes]
V současné době Mezinárodní olympijský výbor (IOC) nebere při výběru budoucích hostitelských měst v úvahu změnu klimatu – a související zdravotní rizika. To je problém, zvláště když hostitelská města vybíráme téměř deset let předem, říká Daniel Scott, profesor programu Geografie a environmentálního managementu na University of Waterloo v Ontariu v Kanadě. Před deseti lety téměř nikdo nemohl předvídat letošní extrémní horko na severozápadě Pacifiku, a to ani jako nejhorší scénář, říká: „V tomto měřítku je spousta nepředvídatelnosti.“
Scott věří, že budoucí olympijské nabídky musí zapojit odborníky na klimatické modelování. Mezi další nezbytné změny může patřit pořádání více akcí v interiéru nebo jejich přesunutí na chladnější denní dobu. Možná budou budoucí letní olympijské hry vypadat jako mistrovství světa v atletice v roce 2019 v katarském Dauhá, kde se maraton konal o půlnoci, aby se předešlo vedru.
Další pravděpodobný scénář: Nakonec by se letní olympijské hry nemusely konat uprostřed léta. Je pravděpodobné, že organizátoři budou muset přesunout hry na září, kdy je riziko extrémních veder mnohem nižší, říká Woodward. Sečteno a podtrženo: V dohledné budoucnosti lidé pravděpodobně najdou způsoby, jak tyto hry pořádat, říká Woodward, „ale nemůžete pořádat olympiádu, jako jsme měli vždy v minulosti.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
