V tomto ročním období není neobvyklé vidět člena rodiny nebo přítele, jak je netrpělivý a snaží se zatřepáním zjistit, co je uvnitř zabaleného dárku. Ale co se snaží zjistit? Snaží se zjistit tvar přítomnosti uvnitř nebo kolik předmětů je tam? Nedávná studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences zjistili, že pozorovatelům třepačky současnosti trvalo jen několik sekund, než sdělili, jaké informace hledají. Tento výzkum lidského poznání a vnímání by mohl mít v budoucnu důsledky pro umělou inteligenci.
[Related: Can exercising the mind improve our abilities, or is it just another self-improvement fantasy?]
„Pouhým pohledem na to, jak se něčí tělo pohybuje, můžete říct, co se snaží dozvědět o svém prostředí,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie a kognitivní vědec z Johns Hopkins University Chaz Firestone. „Děláme to pořád, ale bylo o tom jen velmi málo výzkumu.“
Pragmatický vs. epistemické akce
Aniž bychom si to uvědomovali, náš mozek rozpoznává a analyzuje činy jiné osoby několikrát denně. Pragmatické jednání zahrnuje vše, co člověka posouvá k cíli. Náš mozek tyto akce analyzuje, aby odhadl, kudy někdo jde po ulici, nebo určil, po čem sahá. Předchozí studie ukázaly, že lidé mohou rychle a přesně odhadnout cíl pragmatického jednání druhého člověka pouhým pozorováním.
Nová studie zkoumá jiný druh chování sestávající z epistemických akcí. Tyto druhy akcí se provádějí, když se člověk snaží dozvědět něco o svém okolí. Epistemická akce je ponoření prstů do bazénu, abyste vyzkoušeli teplotu vody, nebo odebírání vzorků polévky, abyste zjistili, zda potřebuje více koření.
Zatímco pragmatické a epistemické jednání jsou podobné, existují určité jemné rozdíly. Firestone a tým byli zvědaví, zda účastníci dokážou odhalit epistemické cíle jiné osoby pouhým sledováním, a navrhli sérii experimentů, aby to zjistili.
Co je v krabici?
Výzkumníci požádali 500 účastníků, aby se podívali na dvě videa, na nichž člověk zvedne krabici plnou předmětů a zatřese s ní. Jedno video ukázalo, jak osoba třese krabicí, aby určila počet předmětů, které jsou v ní. Na druhém videu bylo vidět, jak někdo zatřásl krabicí, aby rozluštil tvar předmětů uvnitř.
Téměř každý účastník studie mohl říct, kdo třásl krabicí, aby zjistil počet předmětů, a kdo třásl, aby zjistil tvar obsahu.
„Pro mě je překvapující, jak je to intuitivní,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie a postgraduální student Johnse Hopkinse Sholei Croom. „Lidé skutečně dokážou odhadnout, co se ostatní snaží zjistit, což ukazuje, jak můžeme tyto soudy dělat, i když to, na co se díváme, je velmi hlučné a mění se od člověka k člověku.“
[Related: How you see these shapes may depend on your culture.]
Další výzkum epistemických akcí by mohl inženýrům pomoci vyvinout předvídavější systémy umělé inteligence, které jsou navrženy tak, aby lépe komunikovaly s lidmi. V budoucích studiích je tým zvědavý, zda je možné pozorovat epistemický záměr versus jejich pragmatický záměr a rozluštit, co se děje v jejich mozku, když někdo provede akci, jako je vystrčení ruky z okna, aby otestoval teplotu vzduchu. Jsou také zvědaví, že je možné sestavit modely, které přesně popisují, jak pozorované fyzické akce odhalují epistemický záměr.
„Když se zamyslíte nad všemi mentálními výpočty, které musí někdo provést, aby pochopil, co se někdo jiný snaží naučit, je to pozoruhodně komplikovaný proces,“ řekl Firestone. „Ale naše zjištění ukazují, že je to něco, co lidé dělají snadno.“ „Jedna věc je vědět, kam má někdo namířeno nebo po jakém produktu sáhne, ale druhá věc je usoudit, zda se někdo ztratil nebo jaký druh informací hledá.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
