Plavání ve vesmíru zní jako zábava, ale dělá to na vašem těle obrovskou daň. Studie zveřejněná 30. června v časopise Vědecké zprávy zjistili, že strávit jen několik měsíců ve vesmíru mění kosti astronautů, což způsobuje ztrátu hustoty ekvivalentní tomu, co by většina lidí ztratila za několik desetiletí na Zemi. Více znepokojující je, že po roce mnoho astronautů zcela neobnoví ztracenou kostní hmotu.
Souvislost mezi kostní hmotou a vesmírným letem byla studována již poměrně dlouho. Jedna předchozí studie NASA z roku 2007 odhadovala úbytek kostní hmoty o dvě až devět procent během devíti měsíců cesty vesmírem. Další studie zveřejněná v roce 2020 simulovala dopad tříletého kosmického letu na Mars a zjistila 33procentní riziko osteoporózy pro cestující na dlouhé vzdálenosti. Snížení hustoty kostí může oslabit kosterní strukturu člověka a zvýšit riziko bolesti zad, zlomenin kostí a ztráty výšky.
[Related: Astronauts are losing 3 million red blood cells every second in space]
Špatné osteopatické zdraví pravděpodobně vyplývá z nedostatku gravitace ve vesmíru. Navzdory pohybu, stav beztíže odstraňuje tlak z nohou při stání nebo chůzi, čímž napodobuje účinky extrémní fyzické nečinnosti. „I při dvou hodinách sportu denně je to jako byste byli upoutáni na lůžko dalších 22 hodin,“ řekla Guillemette Gauquelin-Koch, vedoucí lékařského výzkumu francouzské vesmírné agentury CNES, která nebyla součástí studie. Strážce. Pokud vědci nezjistí, zda je ztracená kostní hmota plně obnovitelná, tato zjištění ohrozí naději na vyslání lidí na Mars v roce 2030. „Pro posádku nebude snadné vkročit na marťanskou půdu, až dorazí – je to velmi zneschopňující.“ Gauquelin-Koch poznamenal ve stejném rozhovoru.
Jedna hypotéza, kterou nová studie testovala, je, zda astronauti mohou obnovit ztracenou kostní hmotu tím, že stráví dostatek času na Zemi. Lékařští experti s NASA a jejími spolupracovníky skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů (většina mužů) před, během a poté, co strávili měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Po roce, kdy jsme byli doma, devět astronautů stále neobnovilo hustotu svých holenních kostí. Celková ztráta kostní hmoty u devíti subjektů byla srovnatelná s úbytkem kostní hmoty za deset let, kterému čelí stárnoucí lidé na Zemi.
[Related: Your bones do more than you give them credit for]
Astronauti, kteří strávili na ISS nejdelší čas – čtyři až sedm měsíců – vykazovali nejpomalejší obnovu hustoty kostí. Stále není jasné, zda existuje maximální množství úbytku kostní hmoty, které by člověk mohl vydržet ve vesmíru. „Bude se to časem i nadále zhoršovat, nebo ne? Nevíme,“ řekl Steven Boyd, ředitel McCaigova institutu pro zdraví kostí a kloubů na University of Calgary a spoluautor studie. Strážce. „Je možné, že po chvíli dosáhneme ustáleného stavu, nebo je možné, že budeme nadále ztrácet kost.“ Ale nedovedu si představit, že bychom to ztráceli, dokud nezůstane nic.“
Jedna dobrá zpráva je, že některá cvičení fungovala lépe než jiná při pomoci astronautům obnovit ztracenou kostní hmotu. Zdá se, že při posilování zbývající kostní hmoty lépe funguje mrtvý tah než jízda na kole nebo běh, což naznačuje, že těžká cvičení spodní části těla by byla prospěšná při přípravě na dlouhé vesmírné mise.
Nezdálo se, že by astronauti, kteří byli fit a ve věku kolem 40 let, byli úbytkem kostní hmoty tolik zasaženi. „Únava, točení hlavy a nerovnováha byly pro mě po návratu okamžité výzvy. Kosti a svaly se po kosmickém letu zotavují nejdéle.“ řekl Robert Thirsk, bývalý kancléř na University of Calgary a bývalý astronaut Kanadské vesmírné agentury v tiskové zprávě. „Ale během jednoho dne po přistání jsem se jako pozemšťan znovu cítil pohodlně.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
