Mořské řasy se stranou červů by mohly být pravidelnou součástí jídelníčku budoucnosti – alespoň podle některých výzkumníků. Ukázalo se, že tyto podivné přísady mohou být právě tím, co potřebujeme k ochraně zemědělství a výroby potravin před katastrofou.
V nové perspektivě výzkumníci z Centra pro studium existenčního rizika University of Cambridge vysvětlují, že ve světě klimatických změn, pandemií, lesních požárů a dalších katastrof existuje vysoký potenciál pro ničivou konstelaci událostí, které destabilizují globální systém produkce potravin, což ohrožuje svět.
Asaf Tzachor, vědecký pracovník z Cambridge, a kolegové píší, že abychom pomohli snížit riziko velkých poruch, které by mohly zvýšit naši schopnost adekvátně nakrmit lidi, musíme zvážit „budoucí potraviny“. Tyto futuristické občerstvení může znít spíše jako rybí jídlo než cokoli jiného – včetně řas, plísňových proteinů a larev hmyzu. Ale vzhledem k mnoha stresům od změn životního prostředí až po patogeny, které v současnosti sužují náš živočišný a rostlinný potravinový systém, tvrdí, že je riskantní vsadit naši budoucnost pouze na tyto potraviny.
Je nepravděpodobné, že by večeře z řas mohla fungovat jako náhrada našeho současného potravinového systému, ale místo toho by mohla fungovat jako nezbytný doplněk, říká. „Lidská výživa se bude i nadále opírat o několik konvenčních dietních položek, včetně zeleniny, ovoce a luštěnin, pěstovaných konvenčními zemědělskými technikami,“ říká Tzachor, ale dodává, že diverzifikace naší stravy může „dokázat naši výživu do budoucna.“
[Related: 11 percent of food waste comes from our homes.]
Podle Světové zdravotnické organizace trpí určitým stupněm podvýživy více než 205 milionů dětí mladších pěti let. „Naše pozornost se primárně zaměřuje na zmírnění globální zátěže nedostatků makro a mikroživin,“ říká Tzachor.
Typy budoucích potravin, které navrhují – řasy, červi a houby – se již konzumují v mnoha částech světa, například v Asii a Africe, ale mohou narazit na určitý odpor v oblastech, kde konzumace potravy, jako jsou členovci, není tak běžná. „Výhrady ohledně konzumace nových potravin, jako jsou mouchy, řasy, brouci a mlži, by mohly být překonány tím, že je použijeme jako přísady a přísady, než abychom je jedli celé,“ říká Tzachor. Ani to nemusí být příliš přesvědčivé, protože obliba alternativních zdrojů potravy roste: Pěstování mořských řas je rychle rostoucí odvětví akvakultury a houbové proteiny jsou jako zdroj potravy stále oblíbenější po celá desetiletí.
Krása těchto budoucích potravin, říká Tzachor, spočívá v tom, že je lze pěstovat mimo tradiční zemědělské prostředí v samostatných, modulárních jednotkách. Vertikální zemědělství a podobné metody se staly předmětem rostoucího zájmu výzkumu pro venkovské komunity i městská prostředí – a mohou dokonce poskytnout čerstvou listovou zeleninu na Mezinárodní vesmírné stanici.
[Related: Trying to eat eco-friendly? These charts show how different diets could change the planet.]
Říká, že analyzovali více než 500 vědeckých prací a provedli terénní studie, aby určili nejlepší způsob, jak navrhnout systémy pro efektivní pěstování budoucích potravin bez zanechání velké uhlíkové stopy. Některé z nejlepších možností jsou „uzavřená, modulární zařízení, která využívají umělý zdroj světla“, které mohou ve skutečnosti podporovat růst více druhů potravin najednou, od hub po akvakulturu. Říkají, že modulární návrhy nejsou podle rozmarů dostupnosti půdy a klimatu – to znamená, že můžete pěstovat druhy potravin daleko od jejich původních domovů.
Tyto modulární jednotky mohou také podporovat „oběhové hospodářství“, což v udržitelnosti znamená udržení zdrojů uvnitř systému. „V případě zařízení na chov larev hmyzu jsme schopni použít organický odpad jako surovinu pro mouchy,“ říká Tzachor.
Tzachor říká, že není čas ztrácet čas hlídáním našeho potravinového systému. „Současná společnost se zatáhla do kouta,“ říká. „Náš konvenční přístup k výrobě potravin upřednostňuje produktivitu před odolností. Abychom v budoucnu mohli miliardám lidí poskytovat konzistentní, bezpečné a udržitelné jídlo, musí se tento příběh nyní změnit.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz
