Staletí předtím, než COVID-19 v březnu 2020 skřípavě zastavil svět, malá bakterie tzv. Yersinia pestis– AKA mor – zabil jen během čtrnáctého století zhruba 25 milionů lidí, protože se šířil Eurasií, severní Afrikou a nakonec i Amerikou po dobu 500 let. Mor stále existuje dnes, zejména na americkém západě a v částech Afriky a Asie, ale lze jej léčit antibiotiky.
Nyní tým vědců studujících původ a vývoj moru používá lidské zuby z Dánska, aby jim pomohl odpovědět na palčivé otázky o tom, jak se dostal, přetrvával a šířil ve Skandinávii.
[Related: What a 5,000-year-old plague victim reveals about the Black Death’s origins.]
Jejich studie, publikovaná 24. února v časopise Současná biologie, zaměřila se na časovou osu 800 let (1000 až 1800 n. l.) a použila téměř 300 vzorků nasbíraných na 13 archeologických lokalitách po celém Dánsku. Vzorky ze zubů použili k rekonstrukci Yersinia pestis (Y. pestis) genomy, které byly v té době přítomny. Zuby dokážou uchovat stopy krví přenosné infekce po staletí a ukázaly se jako cenný zdroj pro tento druh genetické detektivní práce.
Zjistili, že mor byl v tomto časovém období znovu zavlečen do Dánů mnoha způsoby prostřednictvím lidského pohybu.
„Víme, že epidemie moru v Evropě pokračovaly ve vlnách přibližně 500 let, ale jen velmi málo o jeho šíření po Dánsku je zdokumentováno v historických archivech,“ řekl spoluautor studie Ravneet Sidhu, postgraduální student na McMaster University’s Ancient DNA Centre, v. prohlášení.
Analýza byla provedena v McMaster a tým spolupracoval s historiky a bioarcheology v Dánsku a Manitobě v Kanadě, aby prozkoumal, jak spolu souvisejí různé kmeny moru, které byly přítomny v Dánsku během tohoto časového období.
Po rekonstrukci genomů tým poté porovnal tyto starší exempláře mezi sebou a jejich moderní Y. pestis příbuzní. Našli vzorky pozitivní na mor ve vzorcích od 13 jedinců, kteří žili po dobu 300 let. Z tohoto fondu mělo devět vzorků dostatek genetických informací, aby bylo možné učinit evoluční závěry o tom, jak mor v Dánsku přetrvával, což ukazuje, jak městské i venkovské obyvatelstvo čelilo neustálým vlnám nemoci.
„Vysoká frekvence Y. pestis reintrodukce do dánských komunit je v souladu s předpokladem, že většina úmrtí v tomto období byla způsobena nově zavlečenými patogeny. Tato souvislost mezi zavlečením patogenu a úmrtností osvětluje základní aspekty demografického vývoje nejen v Dánsku, ale na celém evropském kontinentu,“ uvedl v prohlášení Jesper L. Boldsen, kurátor kosterních sbírek a paleodemograf na University of Southern Denmark.
[Related: These skeletons might be evidence of the oldest known mercury poisonings.]
Ukázala to i analýza Y. pestis sekvence z Dánska byly proloženy středověkými a raně novověkými kmeny, které pocházely z jiných evropských zemí, včetně Pobaltí a Ruska, místo toho, aby pocházely z jednoho specifického klastru pro Dánsko, který se postupem času znovu objevil z přírodních rezervoárů virů.
„Důkazy o moru v Dánsku, jak historické, tak archeologické, jsou mnohem řidší než v některých jiných regionech, jako je Anglie a Itálie. Tato studie poprvé identifikovala mor ze středověkého Dánska, což nám umožnilo propojit zkušenosti v Dánsku s nemocemi jinde,“ uvedla v prohlášení spoluautorka a antropoložka z University of Manitoba Julia Gambleová.
Studie navrhuje, že nejstarší známý vzhled Y. pestis v Dánsku se datuje do roku 1333 v jihozápadním městě Ribe kolem doby černé smrti. Objevila se ve venkovských oblastech jako Tirup a zmizela v roce 1649. Většina zasažených míst v Dánsku byla přístavní města, ale jedno z posledních ohnisek zasáhlo menší venkovská místa v centrální části země, která neměla přístup k vodě pro dopravu. Tým se domnívá, že to naznačuje, že lidé přenášeli patogeny prostřednictvím hlodavců nebo vší.
„Výsledky odhalují nové souvislosti mezi minulými a současnými zkušenostmi s morem a přidávají k našemu chápání distribuce, vzorců a virulence znovu se objevujících nemocí,“ řekl Hendrik Poinar, spoluautor studie a ředitel McMaster Ancient DNA Center. a vyšetřovatel z Institutu Michaela G. DeGroote pro výzkum infekčních nemocí, v prohlášení. „Můžeme použít tuto studii a metody, které jsme použili pro studium budoucích pandemií.“
Zdroj: revistamijardin.es, google.cz, pixabay, sciencefocus, nedd.cz