Nová metoda spánkové terapie vás zbaví nočních můr

Nikoho nebaví zmítat se v noční můře a vědci zabývající se spánkem z Ženevské univerzity ve Švýcarsku nyní možná našli způsob, jak zajistit, aby váš odpočinek zůstal klidný a nerušený. Nová studie zveřejněná dnes v časopise Současná biologie zjistili, že kombinace kognitivní techniky nazývané terapie zkouškou obrazů s cílenou reaktivací paměti během REM fáze spánku snižuje počet nočních můr, které člověk zažívá každou noc. Výzkum zahrnoval 36 lidí se středně těžkou až těžkou poruchou nočních můr (mající více než jednu epizodu týdně) – stav, který postihuje 4 procenta dospělých na celém světě.

„Studie znovu ukazuje, že samotná terapie pomocí obrazových nácviků pomáhá zlepšit poruchu nočních můr,“ říká Thomas Kilkenny, ředitel Institutu spánkové medicíny v Northwell Health v New Yorku, který nebyl se studií spojen. „Novým obratem však je, že přidání cílené reaktivace paměti k terapii nácvikem obrazů nejen zlepšuje poruchu nočních můr, ale také zvyšuje množství pozitivních snových zážitků.“

Jedinci s poruchou nočních můr čelí více než jen občasným špatným snům. Tento vzácný typ poruchy spánku způsobuje, že lidé mají časté noční můry, což často způsobuje problémy s usínáním a udržením spánku. Jedním z důvodů, proč mají odborníci na spánek potíže s definitivním odstraněním nočních můr, je to, že stále nevědí, proč k tomuto jevu vůbec dochází. Neexistuje žádný všeobecně dohodnutý důvod, proč sníme, tím méně máme noční můry, vysvětluje Kilkenny. Říká, že jedna společná víra za sněním je, že pomáhají ukládat důležité vzpomínky, zbavovat se těch nedůležitých a třídit složité myšlenky a pocity. Těžké noční můry jsou zase předpokládány jako sny spojené s nevyřešenou úzkostí a traumatem.

[Related: For better sleep, borrow the bedtime routine of a toddler]

Terapie nácvikem obrazu je již běžně používaným nástrojem pro lidi, kteří zažívají časté noční můry. Psycholog požádá jednotlivce, aby popsal opakující se noční můru v bdělém stavu a identifikoval možné spouštěče této zkušenosti. Poté spolupracují s pacientem na „přepsání“ nového konce snu s příjemnějším výsledkem. Například, pokud noční můra zahrnuje někoho, kdo vás pronásleduje temnou uličkou, můžete si zkusit představit kolemjdoucího, kterého můžete označit pro pomoc, nebo si představit, že drží zbraň, kterou můžete použít k sestřelení útočníka. Cílem nacvičování konce je změnit noční můru na něco méně děsivého a klidnějšího.

Nedávná studie doufá, že zvýší úspěšnost terapie nácvikem zobrazení pomocí dalšího kognitivního nástroje, který využívá různé vnější podněty jako vodítko k reaktivaci příjemnějších vzpomínek z dřívějšího dne. Autoři použili cílenou reaktivaci paměti k přehrání zvuku spojeného s pozitivním zážitkem. Opětovné odhalení těchto asociací by teoreticky přimělo mysl soustředit se na jejich konsolidaci do dlouhodobé paměti spíše než na negativně nabitou paměť živící noční můry.

V experimentu podstoupilo 36 lidí s poruchou nočních můr terapeutickou relaci, při které vymýšleli alternativní konce svých špatných epizod. Kromě toho byla polovina pacientů požádána, aby dokončili další úkol: vytvořili řešení své noční můry a spojili šťastnější konec se zvukem. „Důležitým bodem je, aby vnější podněty mohly být spojeny s myšlenkami, které si člověk přeje zapamatovat,“ vysvětluje Kilkenny. V tomto případě byl zvukem jednosekundová klávesa klavíru, která se každých 10 sekund přehrávala ve sluchátkách, jak si pacienti během pěti minut představovali své pozitivní konce. Následující dva týdny zkoumané osoby každý večer před spaním cvičily nácvik obrazové terapie při poslechu stejného zvuku. Když upadli do spánku, bezdrátová čelenka by detekovala, kdy vstoupili do REM spánku – jeviště pro živé sny a noční můry. Čelenka by pak opakovaně přenášela tóny klavíru, když byla osoba v této konkrétní fázi spánku.

Terapie nacvičování obrazů pomohla snížit počet nočních můr pro obě skupiny. Lidé s dodatečnou cílenou reaktivací paměti během REM spánku však měli největší snížení týdenních nočních můr a s větší pravděpodobností si vytvořili sny z pozitivních vzpomínek. U těch, kteří prošli cílenou reaktivací paměti, se po třech měsících nadále projevoval pokles nočních můr.

[Related: How lucid dreaming may help treat PTSD]

„Pozorovali jsme rychlý pokles nočních můr spolu se sny, které se staly emocionálně pozitivnějšími,“ uvedl v tiskové zprávě Lampros Perogamvros, psychiatr ze spánkové laboratoře ženevských univerzitních nemocnic a hlavní autor studie. „Pro nás výzkumníky a klinické lékaře jsou tato zjištění velmi slibná jak pro studium emočního zpracování během spánku, tak pro vývoj nových terapií.“

Výhody použití cílené reaktivace paměti mohou přesahovat poruchu noční můry. Autoři studie ve své práci uvádějí, že kombinovaná terapie by se mohla ukázat jako účinná u pacientů s PTSD, úzkostnými poruchami a poruchami nálady, kteří běžně zažívají nespavost a emočně nabité sny.